Dotazy k zkonu 137/2006 Sb.

Otázky a odpovědi

RTS, a.s. se dlouhodobě zabývá zadáváním veřejných zakázek. Při této činnosti se setkáváme s řadou dotazů. Na této straně naleznete nejčastější otázky, se kterými jste se na nás obrátili za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb.

 

Dotazy podle kategorií

• » Obecná ustanovení, základní pojmy (75 otázek)
• » Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (16 otázek)
• » Zadávací dokumentace a technické podmínky (36 otázek)
• » Kvalifikace dodavatelů (64 otázek)
• » Nabídky (podání, posouzení a hodnocení) (58 otázek)
• » Otevírání obálek (10 otázek)
• » Ukončení zadávacího řízení (24 otázek)
• » Námitky (6 otázek)
• » Ostatní (nezařazené) (49 otázek)

 

Dotazy z kategorie: Ostatn (nezaazen)

 

Změna subdovavatele, který prokazoval kvalifikaci |  14.05.2014

Při prokazování kvalifikace na geodetické práce jsme uvedli našeho geodeta, který nám pokrývá jako oprávněná osoba živnost na geodetické práce. Před realizací jsme předložili dle SOD seznam subdodavatelů podílející se na zakázce a v něm uvedli, že geodetické práce chceme zadat jiné osobě. Zadavatel se odkázal na ustanovení SOD, které zní
Zhotovitel je oprávněn změnit subdodavatele, kterými prokazoval kvalifikaci v zadávacím řízení veřejné zakázky pouze ze závažných důvodů, přičemž musí být novými subdodavateli splněny původní požadavky na takového subdodavatele. Tato změna subdodavatele může být provedena pouze s předchozím písemným souhlasem objednatele.
Můj dodat zní, zda je možné ponechat v kvalifikaci našeho geodeta (vázaného na mandátní smlouvu) a realizaci zadat jinému geodetovi? Či musím, pakliže bychom chtěli využít externího geodeta postupovat dle SOD bod. 18 (viz výše)?

Pokud dodavatel prokázal část své kvalifikace prostřednictvím subdodavatele a má s ním uzavřenu smlouvu na budoucí plnění veřejné zakázky, pak musí při jeho změně postupovat podle podmínek, které stanovil zadavatel podle ustanovení § 5 vyhlášky 231/2012 Sb. Musí tedy podle citace obchodních podmínek konkrétní dotazované veřejné zakázky prokázat závažný důvod vedoucí k takové změně a nový subdodavatel by měl před zahájením prací prokázat všechny skutečnosti požadované v zadávacích podmínkách. Poté bude objednatel požádán o písemný souhlas s takovouto změnou, a pokud jej vydá, nic záměně nebrání. Bohužel zadávací podmínky neřeší situaci, kdy objednatel souhlas se změnou nedá. V takovém případě bych doporučoval využít původního geodeta.

Účast vyloučeného uchazeče na plnění veřejné zakázky |  23.05.2013

Jedná se mi o to, zda je přípustné, aby na realizaci stavby – veřejné zakázce – kterou jsme vyhráli, byl naším subdodavatelem neúspěšný uchazeč o VZ, který byl vyloučen ze zadávacího řízení. Nejde o prokazování kvalifikace ale přímo o realizaci. Jsem přesvědčen, že je to v pořádku a neúspěšný uchazeč může být mým subdodavatelem v realizaci této zakázky, nejsem si vědom žádného takového omezení, které by vyplývalo ze zákona o VZ. Zadavatel má k tomu připomínky a my bychom potřebovali předložit fundovanou odpověď k této skutečnosti.

Zákon o veřejných zakázkách se k otázce subdodavatelů v průběhu realizace nevyjadřuje. Ve vztahu k subdodavatelům dodavatele (uchazeče) upravuje pouze otázku pro případné prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele a vymezuje právo zadavatele, aby pro některé části veřejné zakázky věcně omezil jejich provádění subdodavatelem. Pokud nastane situace, že vybraný dodavatel v průběhu provádění veřejné zakázky hodlá využít subdodavatele a uvažované subdodavatelské plnění nebylo zadávacími podmínkami zakázáno, pak je věci obchodní politiky dodavatele, kterého subdodavatele k poskytnutí plnění využije. Nic nebrání v tom, aby se subdodavatelem stala i osoba, která se sama příslušného zadávacího řízení účastnila (bez ohledu na to, jak v zadávacím řízení tato osoba dopadla).

Uveřejňování smluv a seznamu subdodavatelů na profilu zadavatele |  11.03.2013

Musíme předkládat zadavateli seznam subdodavatelů u zakázek, které byly zahájeny před 1.4. 2012 (SOD byla podepsána po tomto datu)? Dále jak si vyložit § 147a odst. 5 písm. b) - dodavatel předloží seznam subdodavatelů 28. února u zakázek jejichž plnění přesahuje 1 rok. Konkrétně to po nás chtějí u zakázek které začali na podzim 2012 a budou pokračovat do léta 2013.?

Podle ustanovení § 147 a) odstavec 5 platí, že dodavatel předloží zadavateli seznam subdodavatelů nejpozději do 60 dnů od splnění smlouvy nebo 28. února následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje 1 rok. Povinnost předkládat seznam subdodavatelů se vztahuje na všechny veřejné zakázky, jejichž plnění nebylo dokončeno do 1.4.2012 (tedy byly splněny nebo budou splněny po 1.4.2012). U zakázek, které byly dokončeny v období od 1.4.2012 do 28.2.2013 platí, že seznam subdodavatelů musí být předložen do 60 dnů ode dne splnění. U veřejných zakázek dokončených po 28.2.2013 je třeba prověřit, jak dlouho trvá plnění příslušné smlouvy a trvá-li déle než rok, pak bylo třeba zadavateli předložit seznam subdodavatelů do 28.2.2013 a v zájmu právní jistoty dodavatele i následně do 60 dnů ode dne splnění veřejné zakázky. Není totiž vyloučeno, že od 28.2.2013 do doby splnění veřejné zakázky se tento seznam může lišit. Netrvá-i plnění smlouvy u veřejné zakázky dokončené po 28.2.2013 déle než rok, postačí, pokud dodavatel předloží seznam subdodavatelů pouze do 60 dnů ode dne splnění veřejné zakázky. Vznik povinnosti předložit seznam subdodavatelů není vázán na datum uzavření smlouvy na veřejnou zakázku ani na datum zahájení plnění veřejné zakázky, ale na datum splnění veřejné zakázky, bylo-li splnění po 1.4.2012 pak povinnost předkládat seznam subdodavatelů dodavateli vznikla.

Uveřejnění rámcové smlouvy na profilu zadavatele |  08.02.2013

Dobrý den,
prosíme o odpověď pro případ plnění dle rámcové smlouvy. V jakém okamžiku vzniká zhotoviteli povinnost předložit seznam subdodavatelů objednateli (zadavateli) dle §147a. Po ukončení jednotlivého plnění dle prováděcí smlouvy zadané podle rámcové smlouvy nebo až za celou rámcovou smlouvu? Nebo za každý kalendářní rok pokud je rámcová smlouva uzavřena na dobu delší než 1 rok?
Zadavatel dle metodiky MMR k vyhlášce o uveřejňování by měl zveřejnit všechny smlouvy pro zakázky zadané dle rámcové smlouvy. Chápeme správně, že pak ke každé dílčí zakázce (prováděcí smlouvě dle rámcové smlouvy) by měl vznikat i seznam subdodavatelů dle podmínek zákona o VZ nebo postačí za každý kalendářní rok, je-li rámcová smlouva delší než 1 rok. Pro vysvětlení jedná se o rámcovou smlouvu na stavební práce, kde na jednotlivá díla (stavební práce) probíhá „minitendr“ a následně je uzavřena prováděcí smlouva o dílo.
Děkuji za odpověď.

Podle ustanovení §147a odstavec 1 zákona platí, že veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Povinnost zadavatele k uveřejňování na profilu se tedy vztahuje k veřejné zakázce.
Byla-li na uzavřena mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli rámcová smlouva, pak každé dílčí plnění dle této smlouvy je samostatnou veřejnou zakázku (viz např. ustanovení § 89 odstavec 6 zákona), která je zadávána specifickým postupem dle zákona.
Veřejnou zakázkou je tedy v tomto případě ono dílčí plnění („minitendr“) a k němu se vztahuje povinnost uveřejňovat smlouvu, seznam subdodavatelů a skutečně uhrazenou cenu ve lhůtách stanovených zákonem. Přitom jde o specifickou formu zadávání, kde podle našeho názoru je nutné (alespoň v zájmu právní jistoty zadavatele) uveřejňovat všechna tato dílčí plnění bez ohledu na to, zda jejich hodnota přesáhla nebo nepřesáhla 500.000,- Kč.
Protože zákon není u rámcové smlouvy zcela jednoznačný, lze doporučit, aby zadavatel i v rámci zadávacího řízení na rámcovou smlouvu postupoval v intencích zákona jako pro veřejnou zakázku, tedy aby na profilu zadavatele uveřejňoval vše co mu zákon ukládá, tj. text rámcové smlouvy, a k tomuto uveřejnění poté každoročně do 31. 3. zveřejňoval součet hodnot všech splněných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v předchozím roce (tedy skutečně uhrazenou cenu) a seznam subdodavatelů, pokud v součtu všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy splní zákonnou podmínku, že jim bylo uhrazeno více jak 10% (popřípadě 5%) z hodnoty všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy v daném kalendářním roce. Při tomto postupu by zadavateli neměl nikdo nic vytknout, a to ani při různém výkladu zákona. Uveřejňování se sice stane u rámcové smlouvy komplikovaným procesem, ale bude naplněn smysl zákona, tj. zpřístupnění všech relevantních informací veřejné kontrole.

Nemožnost doručení rozhodnutí uchazeči |  25.07.2012

jsme veřejný zadavatel a zadávali jsem podlimitní veřejnou zakázku na služby. Chtěli bychom se zeptat, jak postupovat v případě, když jeden z neúspěšných uchazečů odmítá převzít dopis s „Oznámením o výběru nejvhodnější nabídky“, který byl uchazeči zaslán Poštou s oznámením o doručení? Z důvodu přidělení dotace a času, do kdy musí být projekt realizován nás zajímá 15denní lhůta pro odvolání ode dne doručení dopisu s oznámením o vběru nejvhodnější nabídky. Podobný dotaz jsme na Vašem portálu našli, a tak by nás zajímalo, jestli nový zákon tento problém již neřeší?

před lety jsme uvedli, že podle našeho názoru lze pro tuto situaci použít podpůrně pravidla o doručování dle správního řádu. Nicméně zkušenosti s činností kontrolních orgánů (zejména poskytovatelů dotace) nás donutily změnit původní odpověď. Nejedná se o konkrétní zkušenost při řešení této situace, nicméně na základě zkušeností s jejich činností, bychom si dále nedovolili použít fikci doručení. Odpověď na váš dotaz: Účelem oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je informovat dodavatele o výsledku zadávacího řízení a poskytnout mu základní informace o důvodech tohoto rozhodnutí zadavatele. Protože proti každému takovému úkonu zadavatele (každému rozhodnutí) musí mít ten, jehož se týká právo podat námitky, je třeba aby bylo oznámení o rozhodnutí doručeno každému dotčenému uchazeči. S úmyslným zdržováním nebo nepřebíráním zásilek zákon nepočítá, ale v praxi se občas vyskytne. Zadavatel sou povinnost danou mu § 81 zákona splnil, protože odeslal oznámení o rozhodnutí zadavatele, ale tomu dodavateli, kterému nebylo doručeno nezačala běžet lhůta pro podání námitek a na tomto zákonném právu nemůže být zkrácen. Protože institut náhradního doručení není u poštovních zásilek zasílaných v zadávacím řízení definován, musí zadavatel použít jiný způsob doručování písemností, nejlépe datové schránky.

Uveřejňování informací na profilu zadavatele u VZ zahájených před účinnosti novely |  11.06.2012

Dobrý den, obracím se žádostí o zodpovězení dotazu, zda ustanovení §147a platí i pro veřejné zakázky zahájené ještě před novelou (zk. č. 55/2012 Sb.), ale ukončené po 1.4.2012? Respektive, zda je dodavatel povinen předložit seznam subdodavatelů u těch zakázek, u nichž slnění je až po 1.4.2012, ale byly zahájeny před poslední novelou?

Novela zákona o veřejných zakázkách nabyla účinnosti dnem 1. 4. 2012. Jako jedna z mála změn právních předpisů se dotkla kromě nově zahajovaných zadávacích řízení i veřejných zakázek, u nichž dojde po 1. 4. 2012 k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nebo ke splnění veřejné zakázky. Na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) bylo a je publikováno výkladové stanovisko, dle kterého jsou veřejní zadavatelé povinni uveřejnit text smlouvy s vybraným dodavatelem, pokud k uzavření smlouvy dojde po 1. 4. 2012 a stejně tak jsou zadavatelé povinni uveřejnit skutečně uhrazenou cenu veřejné zakázky a seznam subdodavatelů u veřejných zakázek, u nichž dojde k jejich splnění po 1. 4. 2012. Přechodná ustanovení, která stanoví, že zadávání veřejných zakázek zahájené podle předchozí právní úpravy se dokončí podle „starých“ předpisů se vztahují výslovně na zadávání, tedy na proces do uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Úkony po uzavření smlouvy je třeba činit již podle nového právního předpisu.

Dodavatel se v průběhu plnění zakázky stal plátcem DPH |  25.08.2011

Dobrý den,
na základě zadávacího řízení byla s vybraným dodavatelem uzavřena smlouva na provedení prací za nabídnutou cenu bez DPH, neboť dodavatel nebyl při podpisu smlouvy plátcem DPH. V průběhu plnění se však stal plátcem DPH a požaduje navýšit cenu o DPH. Zadavatel plátcem DPH není a hodnotil nabídkové ceny vč. DPH (v případě vybraného uchazeče s DPH rovnou 0), pokud by vybraný dodavatel byl plátcem DPH již při podání nabídky, nezvítězil by (umístil by se na 3. místě).
V uzavřené smlouvě je ujednání, že „sjednaná celková cena je cenou nejvýše přípustnou po celou dobu provádění díla a lze ji změnit pouze v případě, že v průběhu plnění dojde ke změně sazeb DPH,v takovém případě bude celková cena upravena podle výše sazeb DPH platných v době vzniku zdanitelného plnění“.

Dobrý den,
dle našeho názoru je rozhodující nabídková cena. To je totiž cena, kterou zadavatel hodnotil a skutečnost, zda si dodavatel mohl či nemohl odečíst platnou sazbu DPH, by nemělo být podstatné. Dodavatel, který v té době nebyl plátcem DPH, měl ve své nabídkové ceně zahrnuty všechny své náklady. Takže i náklady na pořízení materiálu, zboží či služeb včetně DPH. Nyní tyto své náklady pořizuje s možností odpočtu DPH, a jeho náklady se tak oproti předpokladům snižují právě o sazbu DPH. Proto by měl akceptovat, že i jeho příjmy se snižují o tuto sazbu. Cena nabídnutá dodavatelem, který není plátcem DPH, není cenou bez DPH ve smyslu zákona o DPH, ale je nabídkovou cenou, protože pojem DPH se na neplátce nevztahuje. To znamená, že není důvod, aby dodavatel, který se v průběhu realizace zakázky stane plátcem DPH, k takové nabídkové ceně DPH dopočítával.
Neznáme přesné znění uzavřené smlouvy, ale z hlediska zákona o veřejných zakázkách musí být smlouva v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce uchazeče a tudíž i v souladu se zadávacími podmínkami. Zvýšení ceny o sazbu DPH by tak mohlo být porušením této povinnosti.
Ustanovení o změně sazby DPH, které obsahuje většina smluv, se odvolává na případnou zákonnou změnu sazeb DPH. Nijak tedy nesouvisí s tím, že se dodavatel stal plátcem DPH.

Projektová dokumentace pro provádění stavby a autorské právo |  02.02.2010

Pěkný den,
v souvislosti se zadáním veřejné zakázky vyvstal níže uvedený problém.
Dle smlouvy o dílo na vyhotovení projektové dokumentace vypracovala projekční kancelář dokumentaci ve stupni DUR, DSP a Tendrovou dokumentaci. Pro samotnou realizaci stavby je ovšem nutno dodělat ještě dokumentaci pro provádění stavby. Zadavatel tedy vypsal výběrové řízení na zhotovitele stavby, jehož součástí byl také požadavek na vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Po uskutečnění předmětného výběrového řízení ovšem zadavatel zjistil, že autor předchozích stupňů PD nesouhlasí s použitím PD pro vypracování dokumentace pro provádění stavby s odkazem na autorská práva.
Chtěl bych se tedy zeptat, zda-li má zadavatel právo poskytnout nižší stupně PD vítěznému uchazeči pro vypracování dokumentace pro provádění stavby (v papírové i elektronické podobě), nebo zda-li se opravdu jedná o porušování autorských práv a právo na vypracování prováděcí dokumentace dle předchozích stupňů PD má pouze autor předchozích stupňů?

Povinností zadavatele u veřejných zakázek na stavební práce je předání projektové dokumentace stavby dodavatelům pro zpracování jejich nabídky. Pokud tedy zadavatel má zpracovanou tzv. „Tendrovou dokumentaci“ (upozorňuji, že tento pojem náš právní řád nezná) pak dostatečně naplnil svou zákonnou povinnost. Pro provedení stavby však nemusí být tzv. „tendrová dokumentace“ dostatečně přesná a úplná a vzniká potřeba tuto dokumentaci dopracovat do podrobností nezbytných pro vlastní provedení stavby (zejména výrobní a dílenské výkresy, některé detaily apod.). V takovém případě má zadavatel právo, požadovat v rámci předmětu veřejné zakázky na stavební práce po zhotoviteli stavby i dopracování této projektové dokumentace. Vypořádání případných autorských práv je věcí zadavatele. Zadavatel by měl již ve smlouvě se zhotovitelem projektové dokumentace na tuto skutečnost pamatovat a zahrnout do smlouvy na zhotovení projektové dokumentace i své právo na její předání jiné osobě k dopracování nezbytných podrobností pro provedení stavby. Pokud tak zadavatel neučinil, musí se s touto skutečností vypořádat před zadáním stavební zakázky, tj. musí se s autorem projektové dokumentace dohodnout na vypořádání jeho autorských práv.
Je však otázkou, zda „tendrová dokumentace“ požívá ochrany autorských práv. Autorská práva přináleží autorovi za základní návrh koncepce řešení. Tendrová dokumentace tuto koncepci respektuje a je spíše technickou než autorskou dokumentací. Dopracování jejich detailů a zpřesnění některých výkresů nemůže být porušením autorského práva. Bohužel neznáme obdobné případy, kdy by existoval alespoň pro poučení precedentní rozsudek či řešení, takže prosím berte tuto odpověď jako subjektivní názor autora.

Rozšíření původní zakázky |  14.05.2009

Dovolujeme si Vás požádat o právní názor v níže uvedené záležitosti.
Usnesením zastupitelstva bylo rozhodnuto o privatizaci bytového fondu v majetku města v rozsahu cca 5.500 bytů. Privatizaci zajišťuje na základě mandátní smlouvy externí společnost, která byla vybrána na základě veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Hodnota prodávaného majetku – bytového fondu činí téměř Kč 900.000.000,-- . Odměna mandatáře činí cca 6,5 %. Firma zahájila svou činnost začátkem letošního roku. V dubnu 2009 zastupitelstvo rozhodlo o prodeji dalších bytových domů (cca 440 bytů), které však nejsou součástí výše zmiňované veřejné zakázky. Obracíme se na Vás se zdvořilým dotazem, zda je v tomto případě možno rozšířit stávající mandátní smlouvu s vybranou firmou na doprivatizování výše uvedeného bytového fondu, jehož prodejní cena bude činit téměř Kč 74.000.000,-- Kč pouze formou dodatku nebo je v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., nutno vyhlásit novou veřejnou zakázku.

K uzavření dodatku ke stávající smlouvě na privatizaci bytového fondu by jedinou možnou alternativou byl postup podle § 23 odstavec 7 písmeno a) zákona, kde je zadavateli umožněno postupovat jednacím řízením bez uveřejnění, tedy výzvou stávajícímu dodavateli služeb k podání nabídky na zbývající, dodatečně odsouhlasené byty k prodeji. Je zde však úskalí zákona, které jako jednu z nezbytných podmínek pro použití tohoto postupu definuje:

dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky,

V tomto konkrétním případě není tato podmínka splněna, protože oddělení možné je, což vyplývá i z toho, že rozhodování zastupitelstva probíhalo odděleně a prodej zbývajících bytů nijak neohrožuje dokončení prodeje původních bytů. Ty lze prodat i bez toho aniž by byly prodány byty dodatečně odsouhlasené. Z tohoto důvodu lze vyslovit závěr, že jediným možným postupem je provést nové zadávací řízení podle zákona.

Autorský dozor |  05.05.2009

Dobrý den, je správný názor, že autorský dozor na stavbě provádí pouze ten projektant (tj.autor), který vyhotovil projektovou dokumentaci ? A to i v případě, že tento projektant není osobou autorizovanou podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ? Anebo autorský dozor může provádět i jiný projektant, než který vyhotovil projektovou dokumentaci tj. jiný projektant než "autor", ale podstatné pro autorský dozor je, že se musí jednat o osobu autorizovanou dle zákona č. 360/1992 Sb. v daném oboru, nikoliv to, zda je "autorem" projektu?

Autorský dozor provádí projektant, který vypracoval projektovou dokumentaci. Jeho smyslem je kontrola dodržování schválené dokumentace, podmínek stavebního povolení a dodržování celkové architektonické koncepce stavby. Dále upřesňuje případné nejasnosti ve schválené dokumentaci a posuzuje a schvaluje návrhy na změny oproti schválené dokumentaci.
U staveb financovaných z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen - pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního předpisu (osoba autorizovaná) - zajistit autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§ 152 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb., v aktuálním znění).
Pokud tedy ve Vašem případě projekt oprávněně zpracoval projektant bez autorizace, pak samozřejmě může vykonávat i autorský dozor. V tomto případě není zadavatel povinen zajistit autorský dozor a může se rozhodnout, zda smlouvu s projektantem uzavře či nikoliv.

Snížení rozsahu předmětu veřejné zakázky |  05.05.2009

Veřejný zadavatel – obec, vyhlásil veřejnou zakázku na stavební práce ve zjednodušeném podlimitním řízení dle zákona č. 137/2006 Sb. V zadávací dokumentaci si zadavatel vyhradil právo po provedeném výběrovém řízení z důvodu případného nedostatku finančních prostředků dodatečně snížit objem dodávaných prací. Je zadavatel oprávněn se s vítězným uchazečem ještě před zahájením vlastních prací dohodnout na snížení rozsahu díla o cca 15% formou dodatku k již podepsané Smlouvě o dílo? Zadavatel tímto dodatkem ke smlouvě nemění druh ani specifikaci dodávaných prací, které v soutěži požadoval ocenit, ale pouze z celkového rozsahu díla ubírá určitou samostatnou část a zbývající práce a dodávky ponechává k realizaci dle nabídky.

Možnost snížení rozsahu předmětu veřejné zakázky byla zadávací podmínkou platnou pro všechny dodavatele (účastníky zadávacího řízení) a byla by uplatněna vůči kterémukoliv z nich. Bohužel zákon nepředpokládá, že by zadavatel zadával veřejnou zakázku, na kterou nemá zajištěny finanční prostředky, proto možnost snížení rozsahu zadávané zakázky nijak neřeší.
Domnívám se, že z hlediska logiky by Vámi popsaný postup možný byl, aniž by byl kdokoliv jakkoliv zvýhodněn. Opět bohužel, existuje názor a zastává jej i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že změna rozsahu předmětu veřejné zakázky je v rozporu se zadávacími podmínkami a že nelze vyloučit, že na jiný, nižší rozsah by se přihlásili jiní dodavatelé nebo by stávající dodavatelé nabídli na menší rozsah výhodnější nabídky, než je současná vítězná nabídka. Proti takovému názoru není žádná objektivní obrana.
Takže je nyní na zadavateli, zda bude postupovat dle zadávacích podmínek a využije vyhrazeného práva na snížení rozsahu (pak musí být postup, že bude uzavřena smlouva podle nabídky a dodatkem snížen její rozsah definovaný zadáním) nebo, což je pro zadavatele právně jistější, smlouvu neuzavře, zadávací řízení zruší a vyhlásí nové na snížený rozsah veřejné zakázky.

Odmítnutí převzetí rozhodnutí zadavatele |  05.05.2009

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda jsou nějaké zákonné možnosti v pokračování zadávacího řízení, když jeden z neúspěšných uchazečů vědomě odmítá převzít oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, jež mu byla zaslaná poštou s oznámením o doručení. Zadavatele samozřejmě tíží doba 15 dnů ode dne doručení pro odvolání. Děkuji velmi za odpověď. B.B.

Pravidla pro doručování písemností obsahoval minulý zákon o veřejných zakázkách (40/2004 Sb.), který stanovil pravidla jak pro nevyzvednutí zásilky, tak i pro odmítnutí převzetí.
Současný zákon č. 137/2006 Sb. takovéto ustanovení neobsahuje. Ale vzhledem k tomu, že ve svých ustanoveních ohledně dohledu nad zadáváním veřejných zakázek odkazuje na správní řád, je patrné, že v případě, kdy některé otázky zákon o veřejných zakázkách neupravuje, můžeme použít ustanovení správního řádu.
Zákon č. 500/2004 Sb, správní řád upravuje překážky v doručování v § 24. V případě, že adresát není zastižen, je zásilka uložena a adresát má lhůtu 10 dní k jejímu vyzvednutí. Jestliže si ji adresát nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.
V případě, že adresát odmítne zásilku převzít, se písemnost považuje za doručenou dnem neúspěšného pokusu o doručení.

Rozšíření původní zakázky do 20% |  27.03.2009

Tento rok jsme podepsali smlouvu na úvěr a rádi bychom ho rozšířili do max. hodnoty 20 % ceny původní zakázky.
1. Je možné rozšířit tuto službu do max. výše 20 % ceny původní zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 písm. a)?
2. Splnili bychom podmínky z § 23 odst. 7 písm. a) bod 1.- oslovíme téhož dodavatele, ale nevím, zda můžeme.
3. Ale mám pochybnosti o splnění § 23 odst. 7 písm. a) bod 2. - nevím, jak bychom zdůvodňovali - a zda musíme zdůvodňovat, že oddělení by způsobilo závažnou újmu zadavateli a že jsou tyto služby nezbytné pro dokončení předmětu původní zakázky?

Jednací řízení bez uveřejnění na dodatečné služby (tedy i na finanční služby) je možné za splnění podmínek definovaných v § 23 odstavec 7 zákona. Přitom tyto podmínky jsou definovány jako související, tedy musí být splněna každá z nich. Ve Vašem případě jsou zcela jistě splněny dvě:

• a) celkový rozsah služeb nepřekročí 20% hodnoty původní veřejné zakázky
• b) zakázka bude zadána témuž dodavateli.

Zbývající další podmínka:

• c) dodatečné služby

nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli nebo pokud je oddělení možné, jsou dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky je již komplikovanější. U úvěrových služeb je oddělení ekonomicky i technicky možné (poskytnutí dalšího úvěru není nezbytně provázáno s původním úvěrem), ale lze si představit, že by zadavateli mohla vzniknout újma (nevím zda závažná) v tom, že by musel vynaložit náklady na nové složitější zadávací řízení, musel by uzavírat novou úvěrovou smlouvu. Co si ale myslím, že je zřejmé, že k dosažení účelu původní zakázky (tedy poskytnutí finančních prostředků na úvěrování) jsou dodatečné služby nezbytné. Pokud se vyskytla potřeba zvýšeného financování v důsledku buď nových investic, původně do financování nezahrnutých nebo v důsledku nových potřeb zadavatele, pak je nezbytné aby si zajistil i dodatečné prostředky na financování (tedy pro splnění účelu – bohužel nikoliv předmětu – jsou další služby nezbytné). Domnívám se, že tím je tedy splněna i poslední zákonná podmínka a že lze další finanční služby nepřesahující 20% hodnoty původní zakázky zadat jednacím řízením bez uveřejnění podle § 23 odstavec 7 písmeno a) zákona. Jde spíše o snahu odůvodnit použití jednacího řízení, protože zákon měl na mysli pouze to, aby se jednacím řízením nezadávali nesouvisející zakázky. Při rigorózním výkladu práva (bez vnímání smyslu zákonných ustanovení) by poslední citované podmínce nevyhověla žádná zakázka.

Zřízení lesoparku - zakázka na stavební práce nebo na služby? |  24.03.2009

S dovolení se opět obracím na Vás se žádostí o radu z oblasti zadávání veřejných zakázek. Jedná se o zařazení veřejné zakázky, jejíž předmět je kácení vzrostlých stromů a keřové zeleně, odvoz a likvidace této dřevní hmoty, úklid terénní úprava pro výsadbu stromů a výsadba nových stromů a křovin dle projektu pro budoucí záměr zřízení lesoparku. távajícím stavem je lesní pozemek v intravilánu města, devastovaný polomy. Můj názor je, že v tomto případě se jedná o veřejnou zakázku na služby a protože dle dokumentace k likvidaci a výsadbě nového lesního porostu je předpokládaná cena ve výši 7 mil. Kč, jedná se o veřejnou zakázku na služby nadlimitní. Oponenti poukazují na případy, kdy na vybudování lesoparku byly vypsány veřejné zakázky na stavební práce a tím je pak věc veřejnou zakázkou na stavební práce podlimitní. Domnívám se, že kácení a výsadba jak bylo výše popsáno je službou, naproti tomu, v případě vytváření "staveb" např. komunikací v lesoparku, doplňkových konstrukcí např. odpočívadel, mobiliáře, osvětlení apod., pak ve spojení s kácením a novou výsadbou stromů a zeleně, může být veřejnou zakázkou na stavební práce. Můžete mi prosím, poskytnout radu?

Podle ustanovení § 9 odstavec 1 je veřejnou zakázkou na stavební práce taková veřejná zakázky, která zahrnuje:

Podle této definice je zřejmé, že se o stavbu nejedná (písmeno c) tedy nepřichází v úvahu) a po kontrole přílohy č.3 k zákonu, která definuje stavební práce lze rovněž konstatovat, že kácení a výsadba nejsou v popise samostatných stavebních prací zahrnuty. Z tohoto důvode jde tedy o službu a podle předpokládané hodnoty pak o službu jejíž předpokládaná hodnota řadí veřejnou zakázku do kategorie nadlimitních veřejných zakázek. Kácení či výsadba dřevin či keřů se za stavební práce považují pouze v souvislosti s prováděním stavby, kde jsou projektovou dokumentací definovány jako jeden ze stavebních objektů nebo jako součást stavebního objektu, a to buď jako příprava staveniště (tř. 45.1) nebo jako dokončovací práce (tř. 45.4 v rámci výstavby pozemních a inženýrských staveb (tř. 45.21)

Dotovaný zadavatel a zakázka na údržbu zeleně |  16.03.2009

Dobrý den, jako občanskému sdružení byla přidělena dotace na revitalizaci parku, kde jsou hlavní náklady na kácení, výsadbu a ošetření. Dále z celkových nákladů cca 10 mil je cca 1 mil určen na rekonstrukce cestiček. Moje otázka zní zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo na služby, zda se jedná o podlimitní zakázku a zda podléháme řízení dle zákona 137, když nesplňujeme podmínky pro dotovaného zadavatele.
Děkuji.

Revitalizace stávající zeleně a úprava či obnova parku je službou. Podle Vámi popsané předpokládané hodnoty veřejné zakázky se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na služby (současná hranice mezi nadlimitní a podlimitní veřejnou zakázkou na služby je 5.867.000,- Kč bez DPH).
Z dotazu nelze posoudit, zda splňujete či nesplňujete podmínku pro definici dotovaného zadavatele, ale v zájmu následných kontrol a možného odejmutí nebo krácení dotace doporučujeme použít postup podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nezbytné je rovněž přezkoumat, zda smlouva s poskytovatelem dotace či podmínky pro poskytnutí dotace, neobsahují i některé závazné postupy příjemce, týkající se zadání dotované zakázky.

Vícepráce u stavebních zakázek |  16.03.2009

Město uzavřelo SOD ve výši 10 705 868 vč. DPH. V jednacím řízení bez uveřejnění byl uzavřen dodatek č.1 ve výši 12 308 765 vč. DPH (tj. vícepráce ve výši 1 602 897,- Kč), poté bylo opět v jednacím řízení bez uveřejnění dohodnuto, že se nebudou provádět některé stavební práce a to ve výši 881 273, tyto práce byly nahrazeny pracemi ve stejné výši, tzn., že dodatkem č.2 se cena nenavyšuje. Jedná se mě o výši dodatečných stavebních prací, které mají být max. 20% ze základní nabídky. Postupovali jsme správně? Děkuji za odpověď.

Podle ustanovení § 23 odstavec 7 písmeno a) mohou být v jednacím řízení bez uveřejnění zadány dodatečné stavební práce za splnění zákonných podmínek, z nichž jedna (§ 23 odstavec 7 písmeno a) bod 3 zákona) pro veřejného zadavatele stanoví, že celkový rozsah dodatečných stavebních prací nepřekročí 20% ceny původní veřejné zakázky. V popsaném případě byla cena včetně DPH u původní zakázky sjednána ve výši 10.705.868,- Kč, z čehož 20%, jako maximum pro následné dodatečné stavební práce zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, činí 2.141.174,- Kč rovněž včetně DPH. Prvním dodatkem byly sjednány dodatečné stavební práce ve výši 1.602.897,- Kč a druhým pak ve výši 881.273,- Kč (předpokládáme, že rovněž včetně DPH). Celková hodnota dodatečných stavebních prací činí tedy 2.484.170,- Kč, což je 23,2% z hodnoty původní zakázky. Z tohoto pohledu nebyl postup zadavatele podle ustanovení § 23 zákona správný, protože do hodnoty dodatečných stavebních prací se nezapočítává hodnota neprovedených prací (tzv. méněprací). Pro účely zákona se posuzuje, v souladu se zněním zákona pouze hodnota dodatečných prací (tzv.víceprací). Otázkou však zůstává, a pro odpověď doposud neexistuje jednotný právní výklad, zda dodatečné stavební práce do hodnoty 6 mil. Kč nejsou veřejnou zakázkou malého rozsahu, pro niž by v souladu s ustanovením § 18 odstavec 3 zákona nebylo nutno postupovat dle zákona.

Vícepráce |  12.03.2009

Jsme veřejný zadavatel a zadali jsme veřejnou zakázku formou otevřeného řízení. Jelikož se jedná o rekonstrukci, tak na stavbě zákonitě vznikají odchylky od tendrové dokumentace. Ve výzvě jsme si uplatnili opční právo ve výši 5 mil. Kč. Jakou jsou možnosti dalšího postupu vzhledem k vícepracím? Je možné udělat jednací řízení bez uveřejnění i několikrát do výše opčního práva? Je možné použít VZMR pokud změnové práce nepřesáhnou 6 mil Kč bez DPH? Je jasné, že na začátku stavby a další cca 3 měsíce nebudeme znát konečnou cenu víceprací. Kdy tedy dělat JŘBU? Co zadat za soutěžní výkaz výměr, když se prakticky každý den zjišťují nové skutečnosti, které byly vlivem zakrytých prací nezjistitelné? Jiný typ veřejné zakázky nepřipadá racionálně v úvahu, neboť pouštět na stavbu jinou firmu je samozřejmě z technických a organizačních důvodů nesmyslné. Předem děkujeme za kvalifikovanou odpověď.

Odpověď na tuto otázku je složitá a zákon nemá jednoznačné řešení. Za prvé zákon předpokládá, že zadavatel dává k dispozici dodavatelům řádnou a úplnou zadávací dokumentaci a že tedy dodatečné stavební práce (tedy vícepráce) budou spíše výjimkou, než pravidlem.
Praxe je však trochu jiná. U rekonstrukcí stávajících objektů lze očekávat s poměrně velkou pravděpodobností výskyt dodatečných stavebních prací, protože kompletní průzkumy jsou časově a finančně náročné a stejně nezaručují úplnost zadávací dokumentace. Zadavatel tedy zadá veřejnou zakázku na základě výkazu výměr, který v době jeho zpracování obsahuje (nebo by alespoň měl) všechny známé práce a dodávky nezbytné k provedení stavby. V průběhu realizace pak zadavatel postupuje podle uzavřené smlouvy a sjednané ceny a pokud zjistí nezbytnost provedení dalších (dodatečných) stavebních prací či dodávek, pak zahájí jednací řízení bez uveřejnění, na jehož základě se stávajícím dodavatelem sjedná jejich cenu a popřípadě další podmínky jejich provedení a poté vícepráce zhotovitel provede.
Zákon apriori předpokládá, že jednací řízení bez uveřejnění na projednání dodatečných stavebních prací proběhne před jejich provedením (alespoň však před jejich zaplacením), ale to by stavbu neúměrně brzdilo. Proto je vhodné „seskupit“ určité množství víceprací, přibližně časově shodných do jednoho jednacího řízení bez uveřejnění. Zde pak nastává několik možností řešení, na které zákon odpověď jednoznačně nedává:

Zadavatel tedy nemusí v době zahájení zadávacího řízení na dodatečné stavební práce znát jejich celkovou hodnotu, ale postupuje podle hodnoty známé v době zahájení zadávacího řízení. Pokud pak provádí další sjednání víceprací, posuzuje jejich zadání s ohledem na součet hodnoty všech (tedy i původně již zadaných) víceprací. Jen pro úplnost by bylo vhodné poznamenat, že zákonná ustanovení nemají mnohdy s Vámi zmiňovanou racionalitou nic společného, a to co se na první pohled může zdát racionální, nemusí být plně v souladu se zákonem. Na závěr pak k otázce opčního práva sdělujeme, že jeho výhrada v zadávacích podmínkách ve vztahu k případným vícepracím není zcela v pořádku. Jednou z podmínek opčního práva je, že zadavatel vymezí základní předmět plnění dle opčního práva (§ 99 odstavec 5 zákona), ale když neví, jaké vícepráce budou pro provedení stavby potřeba, nemůže tuto podmínku splnit. Opční právo je určeno k provedení stavebních prací (či služeb nebo dodávek), jejichž rozsah zadavatel zná a pouze neví, zda je bude či nebude realizovat, např. nemá v dané chvíli dostupné finanční prostředky. Pro dodatečné stavební práce, tedy běžně vícepráce, je určeno ustanovení § 23 odstavec 7 písmeno a) zákona.

Vrácení jistoty |  03.03.2009

Ve veřejné soutěži jsme byli vyzváni k podání vysvětlení mimořádně nízké ceny. Termín byl stanoven do tří dnů od převzetí této výzvy, s tím že, pokud takto do tří dnů neučiníme budeme ze soutěže vyřazeni. Byla by nám v takovém to případě vrácena jistina ?

Vrácení poskytnuté jistoty řeší zákon č. 137/2006 Sb., § 67, kde se v odstavci 2, písmeno d) uvádí:"peněžní jistotu uvolní zadavatel uchazeči, který byl ze zadávacího řízení vyloučen, bezodkladně po vyloučení".
Pokud je tedy uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen, např. jako ve Vašem případě z důvodů nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, pak je povinností zadavatele vrátit vyloučenému dodavateli poskytnutou jistotu, byla-li jistota poskytnuta formou peněžní částky. Zadavatel nemá v tomto případě právo na ponechání si (propadnutí) poskytnuté jistoty. Byla-li jistota poskytnuta formou bankovní záruky, tak v takovém případě se záruční listina nevrací, postačí prohlášení zadavatele, že důvod pro poskytnutí jistoty již pominul.

Sdružení zadavatelů |  02.03.2009

Dobrý den, pokud smlouvu o dílo chtějí uzavřít na straně objednatele dva subjekty, které se na zakázce budou finančně spolupodílet, musí být oba tyto subjekty označeny i jako zadavatel při zadání veř. zak. a za účelem společného postupu musí uzavřít smlouvu o sdružení pro zadání veř.zakázky dle § 2 odst. 8 zákona o veř. zak?
Anebo je možné, aby jako zadavatel byl označen pouze jeden subjekt, který na základě příkazní smlouvy zakázku vysoutěží a smlouvu o dílo s vítězným uchazečem na závěr podepíší oba subjekty?

Podle ustanovení §2 odstavec 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách se za jednoho zadavatele považuje i několik zadavatelů, pokud se sdruží či se jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky (dále jen "sdružení zadavatelů"). V takovém případě jsou zadavatelé povinni před zahájením zadávacího řízení uzavřít písemnou smlouvu, ve které si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení zadavatelů. Zákon nijak nespecifikuje typ smlouvy, který mají zadavatelé mezi sebou uzavřít, jen definuje, že musí mít vymezena vzájemná práva a povinnosti a způsob jakým budou vystupovat (jednat). Lze tedy mít za to, že tomuto ustanovení vyhovují oba typy smluv vymezené v dotazu. Dle ustanovení § 7 odstavec 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli. To znamená, že pro transparentnost v postupu zadavatele musí být v oznámení o zahájení zadávacího řízení (popř. v textu výzvy k podání nabídky) uvedeny jako zadavatel všechny subjekty, které budou účastníky následné smlouvy na realizaci veřejné zakázky. Přitom podmínky zadání v souladu s uzavřenou smlouvou mezi zadavateli musí vymezit, zda výsledkem zadání veřejné zakázky (tedy i součástí nabídky) budou dva návrhy smluv (pro každého zadavatele jedna samostatná) nebo pouze jedna smlouva v níž budou jako objednatel uvedeni oba zadavatelé. Pokud je více osob společně považováno za jednoho zadavatele musí být v podmínkách zadání definovány všechny tyto osoby, protože povinností je přesná identifikace zadavatele.

Změna rozsahu veřejné zakázky při prohlídce místa plnění |  22.01.2009

U veřejné zakázky malého rozsahu na projektovou dokumentaci jsme vyzvali 4 uchazeče písemnou výzvou k podání nabídky. Všem uchazečům jsme umožnili prohlídku místa plnění. Na prohlídce byli přítomní všichni uchazeči i kompetentní zástupci zadavatele (stavební technik, vedoucí odd. památkové péče, …). Všechny dotazy uchazečů byly zodpovězeny na místě. Jelikož byli zástupci všech uchazečů na prohlídce, písemně již nebyly informace odeslány. Všichni měli možnost zaslat další dotazy k nejasnostem i po prohlídce místa (odpověď na zaslaný dotaz pokaždé odesíláme všem uchazečům). Žádný z uchazečů další dotaz nevznesl (telefon, e-mail, pošta). Hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena. Při otevírání obálek měl jeden z uchazečů mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Uchazeč byl požádán o zdůvodnění nízké nabídkové ceny. Bylo zjištěno, že uvedený uchazeč do nabídky nenacenil požadavky, které vznikly na prohlídce místa. Všem uchazečům byl z tohoto důvodu odeslán dotaz, jestli podaná nabídka zahrnuje požadavky zadavatele dle písemné výzvy i požadavky z prohlídky místa. Všichni uchazeči, mimo jednoho s mimořádně nízkou NC, nacenili nabídku kompletně. Dle telefonického sdělení uchazečů potvrzení nebo doplnění nabídky zasílají souběžně poštou i e-mailem (zatím nedoručeno). Jaký by měl být další správný postup při zadávacím řízení u této zakázky malého rozsahu:
1/ v případě že uchazeč s mimořádně nízkou NC nabídku potvrdí a bude garantovat cenu, nabídka bude vybrána jako nejvhodnější
2/ v případě, že uchazeč s mimořádně nízkou cenou, nabídkovou cenu nepotvrdí a bude požadovat navýšení ceny, nabídka nebude hodnocena a nejvhodnější bude nabídka s druhou nejnižší NC
3/ zrušení zadávacího řízení

Ustanovení § 18 odstavec 3 zákona jasně definuje, že pro veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen použít postupy dle zákona (s výjimkou transparentnosti a nediskriminace). Lze tedy dovodit, že ani provedením prohlídky a sdělením dodatečných informací na místě nemohl být zákon porušen. Jen v zájmu transparentnosti, tedy zásady kterou se řídí i veřejné zakázky malého rozsahu, by měl existovat nějaký písemný doklad (zápis z prohlídky), z nějž bude zřejmé, kdo se jí účastnil a jaké informace na prohlídce zazněly. Pokud takový dokument existuje, pak neocenění požadované části je porušením podmínek nabídka by neměla být hodnocena vítězem by měla být tedy nabídka s nejnižší úplnou nabídkovou cenou.. V popsaném postupu zadavatele nespatřuji žádný prvek netransparentnosti či diskriminace, jen podotýkám, že právě v zájmu transparentnosti by měl zadavatel dbát na to, aby veškeré jeho kroky vůči dodavatelům měly písemnou formu. Zrušení zadání je také možným legálním krokem, kdy zadavatel doplní podmínky o spornou část a zadá znovu, ale není to podle mne nezbytné.

Použití opčního právo pro vícepráce |  21.01.2009

Když budeme v otevřeném řízení zadávat veřejnou zakázku na stavební práce – rekonstrukce stávajícího objektu, můžeme použít opční právo na případné, nepředpokládané vícepráce? U starých objektů se dost často stává, že vícepráce přesáhnou 20% předpokládaných nákladů právě z důvodů špatného stavu částí objektu, u kterých se to nepředpokládalo.

Pro případné dodatečné práce (tzv. vícepráce, byť oba pojmy totožné nejsou) není opční právo myšleno. V ustanovení § 99 odstavec 4 je zadavateli ve vztahu k opčnímu právu vymezena povinnost vymezit základní předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva. Toto vymezení je nezbytné pro následné zákonné uplatnění opčního práva. U dodatečných prací zadavatel v době zahájení původního zadávacího řízení neví a neumí popsat (vymezit) předmět opce. Zadavatel v té chvíli pouze zná nebo předpokládá finanční předpokládanou hodnotu prací, které si chce opčním právem vyhradit. Nevymezením předmětu opčního práva by se zadavatel vystavoval riziku porušení zákona. Pro dodatečné práce obsahuje zákon institut jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odstavec 7 písmeno a) zákona, bohužel pouze do celkového objemu 20%. Výhradou opčního práva na dodatečné stavební práce či služby nad tuto hodnotu by zadavatel podle našeho názoru vědomě obcházel zákon.

Dodatečné dodávky  |  16.10.2008

V letošním roce jsme nakoupili zboží způsobem zjednodušeného podlimitního řízení v hodnotě 5.857.000,-Kč bez DPH. Nyní potřebujeme dokoupit další zboží stejného charakteru. Jakým způsobem lze uskutečnit jejich další nákup a v jakém cenovém limitu se můžeme pohybovat, když zákon finanční limit (viz §23 odst.5 písm.b) neuvádí?
Máme rovněž zjištěno, že nabídková cena nově poptávaných prvků bude vyšší než původní „vysoutěžená“ cena a to vzhledem k tomu, že se změnil kurz dolaru vůči koruně směrem nahoru. Předpokládáme, že se při výzvě jednomu dodavateli budeme držet zákona ve smyslu použití §34 (jednací řízení bez uveřejnění)? Znamená to pro nás, že po dodané nabídce od osloveného dodavatele sepíšeme protokol, následně podepíšeme s dodavatelem smlouvu a již nebudeme muset tuto skutečnost uveřejňovat na centrální adrese?

Jedná-li se o, opakované dodávky, pořizované od téhož dodavatele, s nímž již byla uzavřena smlouva a které jsou určeny jako částečná náhrada původní dodávky nebo jako rozšíření stávajícího rozsahu dodávky, lze využít pro sjednání smlouvy ustanovení § 23 odstavec 5 písmeno b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale pouze za předpokladu, že

• a) by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původní dodávkou nebo
• b) by změna dodavatele znamenala nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě původní dodávky

Postačí, je-li splněna jedna z uvedených podmínek.
Pokud se týká vztahu finančního objemu původní a nové dodávky, tak zákon žádná omezení zadavateli nestanoví. Je tedy možné a není porušením zákona, pokud bude původní zakázka objemově menší než ta dodatečná, ale jen z hlediska objektivity doporučuji držet se obdobných ustanovení zákona týkajících se dodatečných služeb či stavebních prací a u dodatečných dodávek bych nepřekračoval 20% původní hodnoty. Pro úplnost poznamenávám, že doba od uzavření původní smlouvy až do ukončení smlouvy na dodatečné dodávky nesmí přesáhnout 3 roky.
Pokud se týká dotazu na cenové relace původní a dodatečné dodávky, kdy cena nově dodávaných shodných prvků je vyšší, pak sděluji, že dodatečná dodávka je zadávána v samostatném zadávacím řízení (jednací řízení bez uveřejnění) a toto řízení nemá, kromě vzájemné provozní souvislosti dodávaných prvků, žádnou cenovou vazbu na původní řízení. Došlo-li od doby původní dodávky k objektivním změnám podmínek (Vámi zmiňovaná změna kurzu USD), pak je samozřejmé a logické, že dojde i ke změně ceny těchto prvků a nová cena, odpovídající novým podmínkám bude vyjednána v rámci jednacího řízení. Jen podotýkám, že obecně platí, že vyjednaná cena by měla odpovídat cenám obvyklým v daném místě a čase.
V poslední části dotazu popisujete předpokládaný postup zadavatele. Zde nemáte zcela pravdu. Nejprve musíte dodavateli poslat písemnou výzvu (obsah určuje § 34 zákona), pak si nejlépe nechat předložit předběžnou nabídku, o ní dále s dodavatelem jednat a výsledek zaprotokolovat a po dosažení dohody uzavřít příslušnou smlouvu. Výsledek pak musí být uveřejněn v informačním systému veřejných zakázek v rozsahu a způsobem jaký definuje § 146 zákona

Dodatečná zákazka II. |  23.07.2008

Město realizuje stavbu dvou okružních křižovatek. Na zhotovitele akce bylo vypsáno zjednodušené podlimitní řízení dle § 21 odstavec 1 písmeno f) zákona a podle ustanovení § 38 zákona č. 137/2006Sb., o veřejných zakázkách.
Během realizace se vyskytly vícepráce v celkovém objemu 92 194,- Kč bez DPH . Tyto vícepráce spočívají v opravě části stávajícího povrchu chodníku (jeho oprava nebyla v PD zahrnuta, protože stavba křižovatky jej respektuje ve stávající trase), kdy stávající asfaltový povrch byl vybourán a nahrazen stejnou dlažbou jako jsou chodníky dotčené stavbou a dále jako vícepráce byla provedena oprava stávající opěrné zídky, která odděluje chodník od vozovky.
Obracíme se na Vás s žádostí o sdělení Vašeho stanoviska jak zadat uvedené vícepráce, zda máme postupovat dle § 23 odstavec 7 (to zřejmě nelze, neboť se nejedná o práce, které vznikly v důsledku nepředvídaných okolností ani to nejsou práce nezbytné pro realizaci akce) nebo zda můžeme uzavřít na tyto práce samostatnou smlouvu ( nevíme zda by se nejednalo o slučitelnosti zakázky). Jsme v situaci, kdy na provedené práce máme finanční krytí, ale nevím, jak správě provedení víceprací zadat.

Přesto, že nesouhlasím s Vašim zdůvodnění, proč nelze použít § 23 odstavec 7 (myslím si že jednou z funkcí stavby je i estetické hledisko a pokud navazující konstrukce by toto hledisko snižovaly, pak je třeba je provést a to asi na počátku nikdo nepředvídal) je použití citovaného ustanovení nevhodné, protože objem víceprací (dodatečných prací) jasně deklaruje, že jejich předpokládaná hodnota je pod hranicí 6 mil. Kč a jde tedy o dodatečnou veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou lze zadat jakýmkoliv transparentním způsobem. Přitom podmínky realizace, které jsou obdobné jako podmínky pro použití § 23 odstavec 7 zákona umožňují, aby smlouva byla uzavřena s původním dodavatelem.

Dodatečná zákazka I. |  23.07.2008

Smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace byla uzavřena dne 27. 6. 2005 s uchazečem, jehož nabídka na veřejnou zakázku byla vybrána podle jediného kritéria, a to nejnižší nabídkové ceny. Celková cena činila 2.721.051,- Kč bez DPH, 3.238.051,- Kč s DPH. Uchazeč tuto celkovou cenu jak v rámci nabídky tak i v rámci uzavřené SoD rozdělil na několik samostatných položek. Mimo jiné jednou z položek byla i cena za autorský dozor, která byla ve výši 181.815,- Kč bez DPH, 216.360,-Kč. V průběhu realizace stavby vyvstala potřeba navýšení ceny za autorský dozor. Jednalo by se o "dodatečné služby", které však nesmí překročit 20% ceny původní veřejné zakázky. V daném případě tedy prosím o názor, zda se počítá 20% z celkové ceny VZ, tj. z 2.721.051,- Kč bez DPH nebo z ceny za autorský dozor, t.j. 181.815,- Kč bez DPH ?

Dodatečná veřejná zakázka, která je zadávána v jednacím řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odstavec 7 zákona má jako jednu z podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění ustanovení, že cena dodatečných služeb nesmí překročit 20% ceny původní veřejné zakázky. Tato podmínka je vztažena jednoznačně k ceně původní veřejné zakázky nikoliv pouze k dílčí části ceny. Proto je pro posouzení, kolik činí hodnota vyjádřená 20% rozhodující celková cena původní veřejné zakázky. Jen pro ilustraci uvádím, že pokud na stavbě vznikne potřeba provedení dodatečných betonových konstrukcí, posuzuje se její vztah k celkové ceně stavby a nikoliv jen k ceně původně sjednaných betonových konstrukcí.

Vrácení jistoty |  23.07.2008

Můj dotaz je k otázce vracení jistoty včetně úroků. Jistota byla poskytnuta formou peněžité částky 500 tis. Kč na účet zadavatele. Tyto prostředky jsme neměli na zvláštním účtu, ale na našem běžném účtu.Je snad naše povinnost vrátit uchazečům i příslušné úroky z těchto prostředků, které naběhli z těchto prostředků na našem BÚ?
Výpočet úroků = (den vrácení - den přijetí)* úroková sazba denní.

Podle ustanovení § 67 odstavec 3 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů je zadavatel povinen vrátit peněžitou jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem. Této povinnosti se zadavatele nijak zbavit nemůže. Je to právě zadavatel, který určuje v zadávacích podmínkách, na jaký účet má být jistota poskytnuta a pokud vymezí svůj běžný účet, pak je to jeho věc.
Domnívám se, že by bylo vhodné vrátit jistotou ve výši 500.000,- Kč, tak jak byla poskytnuta spolu s písemným vysvětlením, že úroky budou vráceny po zúčtování peněžním ústavem a následně poslat dopis peněžnímu ústavu, aby zúčtoval úroky z částky 500.000,- Kč, které byly na účtu uloženy od – do a následně tuto částku zadavatel uchazeči vrátí.

Střet zájmů |  23.07.2008

Je nevhodné, případně nepřípustné aby nabídku podávala firma, která zpracovávala projektovou dokumentaci?

Tato otázka je komplikovanější. Ze zákona nelze dovodit jakékoliv omezení kteréhokoliv dodavatele. Naopak zákona všemi svými principy definuje naprostou otevřenost soutěžního prostředí. Z tohoto pohledu by podání nabídky zpracovatelem projektové dokumentace bylo zcela v pořádku. Otázkou ale zůstává možný střet zájmů, kdy osoba vykonávající funkci autorského dozoru by v případě, že by byla totožná s dodavatelem, kontrolovala sama sebe. Pokud bychom však vyloučili možnost účasti zpracovatele projektové dokumentace, pak by měl zadavatel problémy u většiny projekčních společností, protože ty se zabývají v mnoha případech i dodavatelskou činností a nikdo by projektovou dokumentaci zpracovat nechtěl, protože by se tím automaticky vyloučil z účasti v soutěži na dodavatele stavby. Navíc zpracovatel projektové dokumentace všechny své znalosti a vědomosti vtělil do zadávací dokumentace, kterou má k dispozici každý dodavatele, který si ji vyžádal nebo kterému byla poskytnuta, takže startovací podmínky by měly být pro všechny shodné. Nevím, zda tento problém byl v současnosti řešen ÚOHS, ale domnívám se, že účast zpracovatele projektové dokumentace v zadávacím řízení na dodavatele stavby je možná.

Pořízení opisu Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek |  23.07.2008

V jedné veřejné zakázce, otevřené podlimitní řízení na dodávky, se druhý uchazeč z hodnocení dodavatelů domáhá informací dle § 80, odst. 3, ale zvláštním způsobem : napsal písemnou žádost, ať mu to zadavatel pošle nebo odfaxuje!!! Je ze vzdálené části ČR. Chtěl bych vědět Váš výklad slov výše uvedeného paragrafu : je mě jasný pojem nahlédnout a pořídit si z ní výpis. Ale jak si vyložit slovo OPIS !! Jedná se o kopii ?? nebo o jeho opis, že si to opíše? V uvedeném § se mluví o nahlédnutí a žádném zasílání !!! Setkal jste se s tím, že zadavatel se domáhal nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení tímto zvláštním způsobem?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení § 80 odstavec 3 v němž je výslovně uvedeno, že zadavatele je povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo její opis. Pořízení výpisu a opisu je jasné, kterýkoliv uchazeč nahlížející do zprávy má právo pořídit z ní výpis (tedy vlastní rukou vypsané některé údaje ze zprávy) nebo opis (tedy fotokopii). Pořízení kopie této zprávy zadavatelem zákon neřeší, tedy neukládá jej zadavateli jako povinnost, ale jak jinak by si mohl uchazeč pořídit opis, než že mu jej zadavatel pořídí (samozřejmě za úhradu nákladů). Je nutné vzít v úvahu smysl zákona, že Zpráva je pro uchazeče dostupný dokument a měl by být uchazeči zpřístupněn bez jakýchkoliv diskriminačních omezení. Pořízení kopie a její předání zadavatelem uchazeči lze tedy doporučit jako nanejvýš vhodné. Pokud se týká zasílání zprávy poštou nebo elektronickou poštou, zákon opět tuto situaci neřeší a je vhodné se změřit opět na smysl zákona. Nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek má za účel seznámit nahlížejícího s okolnostmi, které vedly hodnotící komisi k jejím závěrům. Toto právo uchazeče jasně ze zákona vyplývá. Zadavatel by tedy neměl činit žádné kroky k omezení tohoto práva uchazečů a měl by jim, je-li to objektivně možné, vyhovět a kopii zprávy jim zaslat. Nutit uchazeče aby přijel k zadavateli se jeví jako iracionální a nemá to žádný objektivní důvod.

Veřejná zakázka malého rozsahu - posouzení nabídky nevyzvaného uchazeče |  23.07.2008

Do soutěže na veřejnou zakázku malého rozsahu podala nabídku firma která nebyla vyzvána. Byla poptána jedním z uchazečů, protože zpracovávala projektovou dokumentaci a podala nabídku bez vyzvání. Zadavatel její nabídku přijal a otevřel. Nabídka neobsahovala živnostenský list (uchazeč nebyl výzvou osloven a podal pouze cenovou nabídku) zadavatel jeho nabídku vybral jako nejvýhodnější a před podpisem smlouvy nechal předložit živnostenský list. Je to v pořádku?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení § 18 odstavec 3 v němž je výslovně uvedeno, že zadavatele není povinen se řídit pravidly zákona u veřejných zakázek malého rozsahu s výjimkou uvedenou v § 6. Z toho lze jednoznačně dovodit, že zákon neřeší u těchto zakázek žádná procesní pravidla. Přihlédneme-li ale k ustanovení § 6 zákona, který řeší otázku nediskriminace, neexistuje žádný reálný důvod, pro který by měla být nabídka nevyzvaného uchazeče odmítnuta. Odmítnutí by naopak vedlo k jeho diskriminaci. Pokud nabídka není úplná vzhledem k podmínkám zadání, pak lze analogicky uplatnit postup definovaný v § 59 popř. § 76 a vyžádat si doplnění nebo vysvětlení nabídky. V postupu zadavatele pak nelze spatřovat porušení zákona.

Poměr váhy hodnotících kritérií |  23.07.2008

Máme 2 dílčí hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti nabídky - výši nabídkové ceny a technické (60%)a funkční parametry nabízených dodávek (40%), jak nejlépe nastavit dle Vašich zkušeností jejich váhu?

Váhu kritérií je třeba nastavovat po pečlivém zvážení a rozhoduje o ní také způsob hodnocení nabídek. Pokud zadavatel převzal způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti z bývalé vyhl. 240/2004 Sb., pak je nejoptimálnějším poměrem 70% cena a 30% technické a funkční parametry.
Pouze pro úplnost poznamenáváme, že dílčí hodnotící kritérium technické a funkční parametry nabízených dodávek je poměrně diskutabilní. Je nutné, aby zadavatel ve svých zadávacích podmínkách vymezil, co tím míní. V době podání nabídek (hodnotí se nabídky) nemá o budoucí dodávce mnoho informací. Musí tedy uložit v zadávacích podmínkách vymezit, co vše mu mají uchazeči předložit v nabídce, aby mohl hodnotit budoucí dodávku (fotky, technickou dokumentaci, technický popis výrobků apod.). Přitom u dodávek jsou vzorky, či dokumentace či fotografie součástí kvalifikace a jak známo, nic z kvalifikace nesmí být předmětem hodnocení (§ 50 odstavec 4 zákona). Navíc technické a užitné vlastnosti definuje zadavatelem předaná technická dokumentace (u interiéru projekt) a uchazeč ji buď splní (nabídka je dále hodnocena) nebo nesplní (nabídka je vyřazena). Pokud tedy výše vymezené kritérium použijete, musíte předem v zadávací dokumentaci vymezit, co v jeho rámci budete konkrétně hodnotit. Společnost RTS, a.s., takové kritérium nedoporučuje.

Možnost uzavření smlouvy s uchazečem, který skončil na druhém místě |  23.07.2008

Pokud dodavatel nepodepíše smlouvu do 30 dní od rozhodnutí, že vyhrál výběrové řízení, může zadavatel bez obav přistoupit k dodavateli, který skončil ve výběrovém řízení jako druhý? Nevadí, že by za takových okolností zadavatel vybral dodavatele, který předložil výrazně vyšší cenu za dodávku vozidla?

Povinností vítězného dodavatel není podepsat smlouvu, tato povinnost, tj. uzavřít smlouvu je udělena zadavateli. Vítězný uchazeč musí toliko poskytnout potřebnou součinnost. Ve smyslu § 82 odstavec 3 zákona. Tj., pokud jej zadavatel vyzve, aby předložil příslušný počet vyhotovení smlouvy, aby se dostavil k podpisu smlouvy či k jiné součinnosti a dodavatel tuto součinnost neposkytne, pak lze bez obav uzavřít smlouvu s druhým v pořadí. Pro právní jistotu zadavatele je však nezbytné prokázat, že součinnost byla vyžadována tak, aby smlouva mohla být v zákonné lhůtě uzavřena.

Kvalifikace u zakázek malého rozsahu |  23.07.2008

Obec jako zadavatel zakázek malého rozsahu do 6 mil. bez DPH na stavební práce požaduje prokázání kvalifikace pouze živnostenským listem (prostou kopií) bez ověření, je to v pořádku?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení § 18 odstavec 3 v němž je výslovně uvedeno, že zadavatele není povinen se řídit pravidly zákona u veřejných zakázek malého rozsahu s výjimkou uvedenou v § 6. Z toho lze jednoznačně dovodit, že u veřejných zakázek malého rozsahu není zadavatel požadovat prokázání kvalifikace vůbec a pokud jej požaduje, může si jeho rozsah stanovit sám, včetně formy dokladů, kterými má být kvalifikace prokázána. Takže v dotazu popsaný způsob není v rozporu se zákonem.

Sdružení uchazečů |  18.07.2008

Veřejnou zakázku „Rekonstrukce polní cesty C2“ a „Rekonstrukce polní cesty C5“ zadanou JBÚ podle zákona č. 40/2004 Sb. zvítězila nabídka, předložená uchazečem Lesostavby Třeboň a PROGES České Budějovice – sdružení.
Právnické osoby Lesostavby Třeboň a.s. se sídlem Znojemská 64 Jihlava a PROGES s.r.o. se sídlem Rudolfovská 202/88 České Budějovice za účelem účasti ve veřejné soutěži a na provedení veřejné zakázky uzavřely smlouvu o sdružení dle ustanovení § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v níž se dohodly, že budou pro účely této smlouvy společně vystupovat pod názvem „Lesostavby Třeboň a Proges České Budějovice – sdružení“. S tímto uchazečem (sdružením) byla uzavřena smlouva, která byla podepsána členem sdružení Lesostavby Třeboň a.s., zastoupená gen. ředitelem ing. Pekárkem, tak jak vyplývá ze Smlouvy o sdružení.
Tyto akce jsme zařadili do žádostí o poskytnutí finanční pomoci z Operačního Programu Zemědělství v rámci fondu EU. Podle SZIF (Státní zemědělský intervenční fond), který vyřizuje žádosti o proplacení se domnívá, že Sdružení podle § 829 a násl. Občanského zákoníku nemá způsobilost k právům a povinnostem – nemá právní subjektivitu a nemůže tudíž vstupovat do právních vztahů a není tedy možné aby byla takovémuto sdružení přidělena zakázka a následně s ním uzavřena smlouva o dílo.

Pokud podává nabídku více dodavatelů společně, pak ze zákona dle ustanovení § 69 odstavec 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách jsou považováni za jednoho uchazeče. Pro podání společně nabídky se většina dodavatelů sdružuje do sdružení ve smyslu smlouvy o sdružení dle § 829 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Takovéto sdružení však nemá, dle našeho názoru, právní subjektivitu a v právních úkonech, zejména v uzavřené smlouvě o dílo, musí být uvedeni oba dodavatelé např. formou:
Smluvní strany
Zhotovitel:
1. Lesostavby Třeboň
2. PROGES České Budějovice
za něž na základě smlouvy o sdružení č. 12345 ze dne 1.1.2005 jedná a podepisuje společnost Lesostavby Třeboň.
Smlouva uzavřená se „sdružením“ je podle našeho názoru skutečně neplatná. Jde však o formální vadu, která nijak nepopírá projev vůle všech zúčastněných. Pokud byla kvalifikace prokázána způsobem stanoveným zákonem pro podání společné nabídky, byly splněny všechny zadávací podmínky a nabídka těchto dodavatelů je objektivně nejvýhodnější, lze uvedenou vadu zhojit uzavřením smlouvy obsahově shodné s návrhem z nabídky, toliko právně řádně upravené v ustanovení týkajícím se definice dodavatele.
Nelze však pominout skutečnost, že nabídka byla podle ryze formálního posouzení podána špatně (resp. návrh smlouvy), protože sdružení skutečně nemá právo takovýto návrh podat. Posuzování této skutečnosti by však mělo respektovat projev vůle dodavatelů, který je dle mého názoru zřejmý a v žádném případě by nemělo toto „formální“ pochybení být důvodem k tomu, že zadavatel bude muset přijmout jinou, méně výhodnou nabídku.

Používání obchodních názvů |  18.07.2008

Oproti předchozím zvyklostem dle původního zákona o zadávání veřejných zakázek chceme v projektové dokumentaci (včetně výkazu výměr) uvádět obchodní názvy výrobků s tím, že bude výslovně uvedeno, že se jedná o vymezení standardu. Je takový postup možný?

V zadávací dokumentaci pro zadání veřejné zakázky zákon výslovně zakazuje (§ 30 odstavec 9) zadavateli uvádět obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení , specifická označení zboží apod. Jedinou výjimkou je, pokud by takový postup byl odůvodněn předmětem veřejné zakázky nebo pokud by předmět veřejné zakázky nebylo možné popsat jinak. Takový postup však není odůvodněn u veřejné zakázky na stavební práce, kde lze požadované konstrukce vymezit technickým popisem. Naše současné zvyklosti jsou však zcela opačné. V projektové dokumentaci se vyskytují zcela obvykle názvy výrobků či firem, a to jak ve výkresové či textové části, tak zejména ve výkazu výměr. Prozatím je tento trend kontrolními orgány tolerován, ale zejména u zakázek, na jejichž financování se podílí Evropská unie to může být problém, protože z hlediska unijního práva jde o porušení zákona a zvýhodnění konkrétního dodavatele. Stejně tak je tomu podle českého práva, ale prozatím, jak je uvedeno výše, je tento postup vnímám jako obvyklý. Při striktním výkladu zákona nepomůže ani definice uváděných obchodních jmen jako vymezení standardu, protože standard lze vymezit i popisem technických a kvalitativních parametrů. Proto je vhodnější, omezit uvádění obchodních jmen na minimum a v případě možnosti je zcela vyloučit.

Průzkum trhu u zakázky malého rozsahu |  18.07.2008

Předpokládáme zadat veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávku zboží, kterým je v tomto případě pořízení (nákup) sond používaných při monitoringu jakosti povrchových vod. Dle jejich tvrzení splňuje požadavky na sledovaná měření pouze sonda Fluoro Probe, kterou dodává jediný dodavatel v ČR. Jakým způsobem pak mohu dokladovat průzkum trhu, aby bylo zřejmé, že mnou požadovanou dodávku může splnit skutečně tento jediný dodavatel?

Pro veřejné zakázky malého rozsahu platí v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) ustanovení § 18 odstavec 3, ze kterého je zřejmé, že zadavatel není povinen postupovat podle zákona u veřejných zakázek malého rozsahu s výjimkou povinnosti dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Jestli je zadavatel přesvědčen, že technické požadavky pro jeho dodávku u veřejné zakázky malého rozsahu je schopen splnit pouze jeden dodavatel, nemůže takový závěr získat jinak, než průzkumem trhu a pro svoji právní jistotu by měl tento průzkum (nikoliv cenový, ale technický) písemně dokladovat. Pak mu nic nebrání, aby takovouto zakázku zadal jedinému dodavateli.

Zakázka malého rozsahu |  18.07.2008

Pokud mám veřejnou zakázku malého rozsahu, musím se držet zákona č.137/2006 Sb.?

Pro veřejné zakázky malého rozsahu obsahuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ustanovení § 18 odstavec 3, ve kterém je stanoveno, že zadavatel není povinen zadávat dle zákona veřejné zakázky malého rozsahu s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Pokud tedy zadáváte veřejnou zakázku malého rozsahu, stanovíte si procesní postup dle svého uvážení a nemusíte používat postupy nebo požadavky definované zákonem.

Nevyzvaní zájemci o účast ve zjednodušeném podlimitním řízení |  18.07.2008

V zákoně č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále jen zákon) je v § 38, odst. 1 určeno, že ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel vyzývá nejméně 5 zájemců k podání nabídky. V odst. 2 tohoto paragrafu je zadavateli uložena povinnost uveřejnění výzvy dle odst. 1 po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Lze tedy chápat povinnost uveřejnění výzvy a formulaci "...nejméně 5..." jako možnost účasti dalším zájemcům ve veřejné soutěži přesto, že zadavatel na telefonický dotaz sdělil, že oslovil přímo 5 konkrétních zájemců. Má zadavatel povinnost umožnit účast v soutěži i dalším zájemcům, když ho o to požádají, nad rámec 5 i přesto, že nebyli zadavatelem přímo osloveni? Jakým způsobem se může takový zájemce o účast ve výběrovém řízení ucházet? Výzva k podání nabídky není určena vybraným subjektům, ale je koncipována jako obecná a je nazvána "Výzva k podání nabídky do zjednodušeného podlimitního veřejného výběrového řízení (dle zákona 137/2006 Sb.)". Ve výzvě jsou definovány požadavky na základní kvalifikační předpoklady, ekonomickou a odbornou způsobilost, hodnotící kritéria, lhůta pro podání.

Obecným principem zadávacího řízení je dle § 6 zákona č. 137/2006 Sb., rovný přístup ke všem, nediskriminace a transparentnost. Z pohledu tohoto obecného pojetí je právem každého dodavatele účast v zadávacím řízení (tedy i ve zjednodušeném podlimitním řízení). Podle ustanovení § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) je zadavatel povinen vyzvat nejméně 5 zájemců a vhodným způsobem text výzvy uveřejnit. Základním obsahem této výzvy je mimo jiné i informace o přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace. Každý, tedy i nevyzvaný dodavatel má tedy informace o tom, kde lze zadávací dokumentaci získat a má právo o poskytnutí zadávací dokumentace požádat. Dle ustanovení § 48 odstavec 1 je zadavatel povinen předat či zaslat zadávací dokumentaci každému dodavateli na základě jeho žádosti (tedy nikoliv jen vyzvanému zájemce, ale dodavateli, tedy kterékoliv osobě, která poskytuje služby, dodává zboží nebo provádí stavební práce). Rovněž § 69 odstavec 1 zákona přiznává právo podat nabídku dodavateli (tedy opět kterékoliv osobě) a nikoliv pouze vyzvanému zájemci. Zadavatel pak nemůže takového dodavatele nijak omezit (diskriminovat), že by jeho nabídku nepřijal. Ten dodavatel, který nebyl vyzván tedy může bez obav požádat o vydání zadávací dokumentace a podat následně svoji nabídku.

Termín podpisu smlouvy u zjednodušeného podlimitního řízení |  18.07.2008

Je nutno čekat na uplynutí 15 denní lhůty od oznámení o výběru uchazeče (lhůta pro podání námitek), aby se mohla podepsat smlouva s vítězným uchazečem v případě, že proběhlo zjednodušené řízení, ve kterém byli osloveno 5 uchazečů a nabídku podal pouze jeden uchazeč, který splnil požadované kvalifikační předpoklady a bylo mu zasláno rozhodnutí o přidělení zakázky?

Ustanovení § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách řeší lhůty pro podání námitek a podle citovaného ustanovení (viz. odst. 4) nesmí zadavatel před uplynutím lhůty 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Právo na námitky má sice nelogicky ale po právu i vítěz zadávacího řízení. I jemu tedy musí tato lhůta marně uplynout. Lze ji však zkrátit podle ustanovení § 110 odstavec 7 tím, že se tento uchazeč práva na podání námitek písemně vzdá a pak se na jeho lhůtu pro námitky pohlíží jako by již uplynula. Protože není žádný jiný uchazeč, lze pak bezodkladně uzavřít příslušnou smlouvu.

Změna zakázky v průběhu realizace |  18.07.2008

V rámci realizace veřejné zakázky vyvstala potřeba změny některých dodávek (jedná se o veřejnou zakázku na stavební práce včetně dodávky vnitřního vybavení) a záměny proti původnímu rozpisu obsaženému v zadávací dokumentaci. Jak má zadavatel postupovat v takovém případě? Není změna např. nedodání televizního přijímače a místo něj se dodá PC, porušením zadávacích podmínek?

Ustanovení zákona o veřejných zakázkách (je jedno zda zákon č. 40/2004 Sb., nebo zákon č. 137/2006 Sb.) řeší proces, kterým zadavatel veřejné zakázky dospěje v k výběru nejvhodnější nabídky a k uzavření smlouvy. Následnou realizaci stavby již tyto zákona neřeší a obě strany se chovají podle podmínek smlouvy, která byla obsahem nejvýhodnější nabídky. Nemůže tedy být porušením zákona o veřejných zakázkách žádný úkon, který vyplyne z realizace veřejné zakázky. Žádná veřejná zakázka není statický a neměnný proces. Při realizaci veřejné zakázky, zejména u té, která je realizována v delším časovém období, se zcela jistě vyskytnou skutečnosti, které vedou ke změnám řešení, záměnám dodávek. Pokud tyto dílčí změny nemají vliv na nabídkovou cenu (tedy nezvyšují bezdůvodně výdej veřejných prostředků) pak jsou věcí smluvního (obchodního) vztahu mezi Zhotovitelem a Objednatelem a zákon o veřejných zakázkách tuto problematiku nijak neřeší.

Neúplný výkaz výměr |  18.07.2008

Ve výkazu výměr předávaných zadavatelem uchazečům, se vyskytly položky u kterých nebylo uvedeno množství měrných jednotek. Požadované dodávky byly popsány, ale nebylo u nich uvedeno množství. Zhotovitel se nyní domáhá zvýšení sjednané ceny s tím, že položky, které neměly množství nezahrnul do své nabídky.

Ustanovení zákona o veřejných zakázkách (je jedno zda zákon č. 40/2004 Sb., nebo zákon č. 137/2006 Sb.) jednoznačně definuje odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávací dokumentace. Pokud tedy zadavatel předložil uchazečům ke zpracování nabídkové ceny podklad, který byl neúplný, pak nese důsledky tohoto porušení zákona. Je pravděpodobné, že pokud položka neměla uvedeno množství, mohl uchazeč předpokládat, že není požadována a neocenil ji tedy v rámci své nabídkové ceny. Na druhou stranu měl možnost si každou nejasnost zadávací dokumentace (a uvedení položky bez množství nejasností zcela určitě je) nechat zadavatelem vysvětlit, což neučinil. Nevěnoval tedy zpracování nabídky dostatečnou odbornou péči, protože předpokládám, že z jiných dokumentů měl možnost požadavek na dodávky popsaných položek dovodit. Přes výše uvedené je nutné si uvědomit, že zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ke kterému dotaz směřuje, jasně definoval závaznost a prioritu výkazu výměr pro zpracování nabídkové ceny. Proto je nárok zhotovitele s největší pravděpodobností, i když ne zcela bez jeho viny, oprávněný.

Referenční vyjádření |  18.07.2008

Chtěla bych se zeptat, co dělat v případě, když máme referenční vyjádření (vydané před datem platnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek) ve kterých nejsou všechny údaje požadované novým zákonem. Zda je můžeme dále používat nebo je musíme všechny udělat nově (tudíž oslovit znovu investora a požadovat po něm nové referenční prohlášení) se všemi požadovanými údaji (cena, lhůta, místo plnění, prohlášení o řádném a odborném provedení stavby).

V rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů pode ustanovení § 56 odstavec 3 písmeno a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) má dodavatel povinnost (v případě, že zadavatel tento předpoklad požaduje) předložit seznam stavebních prací a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací. Zákon pak taxativně stanoví, co musí tato osvědčení obsahovat – cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a údaj o tom, zda tyto práce byly provedeny řádně a odborně. Obsah těchto osvědčení je víceméně shodný s obsahem osvědčení objednatele podle zákona č. 40/2004 Sb., a tato „stará“ osvědčení lze tedy dále používat. Jen je nezbytné, aby obsahovala vše, co zákon vyžaduje. Optimální je pokud sám dodavatel vypracuje referenční listinu, aby měl úplnou jistotou, že její obsah odpovídá dikci zákona a objednatel ji, v případě, že souhlasí, pouze osvědčil.

Právní režim dodatečných prací na základě opce |  18.07.2008

V jakém režimu budou nyní, kdy je platný zákon č.137/2006 Sb., řešeny zakázky zadané dle zákona č. 40/2004 Sb. Jedná se mi např. o zadání nových služeb (§27, odst.3, bod c) zákona č.40/2004 Sb.), kde u jedné naší zakázky máme v oznámení uvedeno opční právo na další služby nebo zadání dodatečných stavebních prací. Jaký je výklad §158 odstavec 1 nového zákona,jedná se v tomto případě také ještě o zadávání veřejných zakázek nebo již ne?

Ustanovení § 158 odstavec 1 je zcela jednoznačné. Ty veřejné zakázky, které jejichž zadání bylo zahájeno před účinností citovaného zákona se dokončí podle toho právního předpisu, podle kterého bylo zahájeno zadávací řízení (zákon 40/2004 Sb.). Vznikne-li u těchto „starých“ veřejných zakázek potřeba dodatečných dodávek, prací nebo služeb, pak jde vždy o novou dodatečnou veřejnou zakázku, která musí být zadávána podle platného právního předpisu, nyní tedy dle zákona č. 137/2006 Sb.
I v případě, kdy jste měli vyhrazeno opční právo na další služby, nelze postupovat podle § 27 odstavec 3 bod c) zákona č. 40/2004 Sb.,, ale je nutné postupovat podle § 23 odstavec 7 písmeno b) zákona č. 137/2006 Sb., který je principálně shodný s citovaným ustanovením zákona č. 40/2004 Sb.

Zrušení zjednodušeného podlimitního řízení |  18.07.2008

Zadavatel chce zrušit zadávací řízení zadané formou zjednodušeného podlimitního řízení. Při tvorbě rozhodnutí o zrušení této podlimitní veřejné zakázky, si nejsem jistá, zda-li je vhodnější rušit dle § 84 odst. 4, nebo raději za níže uvedených důvodů § 84 odstavec 2 písmeno e) v návaznosti na ustanovení § 111 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb.? Jako důvod zrušení rozvádím konkrétní nedostatky zadávací dokumentace při stanovení technických podmínek dodávek.

Výzvu k podání nabídky v rámci nového zjednodušeného podlimitního řízení lze odeslat teprve skončením lhůty pro námitky proti rozhodnutí o zrušení?

Pro zrušení zjednodušeného podlimitního řízení je relevantní ustanovení § 84 odstavec 4 zákona, které umožňuje (alespoň podle současného právního názoru) zrušení zjednodušeného podlimitního řízení z jakýchkoliv důvodů. Je tedy vhodné se odkázat na toto ustanovení a uvést, že jako důvod je nutnost upřesnění technických podmínek zadávací dokumentace.

Zákon skutečně nevylučuje možnost, že by některý z uchazečů podal námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, ale takováto námitka by byla v podstatě neřešitelná. Zadavateli vzniká právo na zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem veřejné zakázky ihned po zrušení původního zadávacího řízení (zrušeno je dnem, kdy o tom zadavatel rozhodl), je však vhodné s novým zahájením počkat do doby, kdy jsou všichni zájemci a uchazeči informováni o rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení (§ 84 odstavec 8). Ustanovení § 110 odstavec 4 již nelze aplikovat (zadavatel nesmí zrušit zadávací řízení, běží-li lhůta pro podání námitek), protože již bylo zadávací řízení zrušeno – není tedy co rušit.

Autorské právo a projektová dokumentace |  26.04.2008

Máme vypracovanou stavební dokumentaci v rozsahu pro stavební povolení z roku 2003, v současné době máme platné stavební povolení a pro následující výběrové řízení na dodavatele stavby potřebujeme zadat dopracování dokumentace pro provádění stavby. Podle vnitřního předpisu pro zadávání zakázek malého rozsahu musíme vyzvat kromě původního zpracovatele i nejméně další dva dodavatele a je tedy možné, že nejnižší nabídku podá jiný dodavatel, než ten, který vypracoval dokumentaci pro stavební povolení. Je vůbec přípustné, aby dopracování dokumentace pro provádění stavby vypracoval jiný dodavatel, než ten, který vypracoval dokumentaci pro stavební povolení?
Pokud ano,má zadavatel uzavřít smlouvu o autorském dozoru s projektantem dokumentace pro stavební povolení nebo s projektantem dokumentace pro provádění stavby?

Zákon o veřejných zakázkách uvedenou problematiku neřeší. Z tohoto pohledu je rozhodný „autorský zákon“, který definuje i ochranu autorských práv. Projektová dokumentace pro stavební povolení není dle našeho názoru dílem ve smyslu citovaného zákona, lze tedy, bez porušení autorských práv, připustit variantu, kdy stávající projektovou dokumentaci pro stavební povolení dopracuje do podoby dokumentace pro provedení stavby jiná osoba. Otázka autorského dozoru je pak na zvážení zadavatele, neznáme zákonnou vazbu mezi autorstvím určitého stupně projektové dokumentace a výkonem autorského dozoru, ale v tomto případě doporučujeme ponechat autorský dozor zpracovateli projektové dokumentace pro stavební povolení, protože ten může zároveň dohlédnout na to, aby i projektová dokumentace pro provedení stavby v podrobnostech odpovídala původní, zadavatelem odsouhlasené a převzaté projektové dokumentaci.

Využití opčního práva |  21.04.2008

Vážení, jsme obec, která hodlá rekonstruovat komunikace. Před cca 3 lety na těchto bylo provedeno výběrové řízení dle zákona č.40/2004 Sb. na kanalizace, jejímž zadavatelem byl Vak (jiný zadavatel než jsme my). U tohoto výběrového řízení si zajistil opční právo na dobu 3 let následného provedení úpravy komunikačních povrchů. Chceme se zeptat, zda toto opční právo je závazné i pro nás, jakožto jiného zadavatele na akci, která se netýká budované kanalizace, ale úpravu povrchů po těchto rekonstrukcích na celé ulici, tj.i nezasažených prostor. Jinými slovy, zda můžeme provést vlastní výběrové řízení nebo musíme smlouvu uzavřít s původním dodavatelem kanalizace.

Využití opčního práva při zadávání veřejné zakázky je podle ustanovení § 23 odstavec 7 písmeno b) zákona vázáno na původní veřejnou zakázku. V popsaném případě, zadal sektorový zadavatel Vak zadávací řízení v jehož rámci si vyhradil opční právo na úpravy povrchů komunikací. V současné době jiný zadavatel (obec) hodlá provádět práce, které byly z části předmětem opčního práva jiného zadavatele. Využití opčního práva obcí možné není. Opční právo a jeho následné využití je vázáno k původní veřejné zakázce, kterou však obec nikdy nezadávala. Obec tedy nemůže využít opčního práva jiného zadavatele z jiné veřejné zakázky, nehledě na to, že v tomto konkrétním případě jde i o provedení jiných prací, než pouze těch které byly předmětem opčního práva (rekonstrukce komunikace v plné šíři, kdežto v opčním právu pouze v rozsahu poškozeného povrchu nad rýhou). Žádný jiný zadavatel, než ten, který veřejnou zakázku zadával nemá pro použití opčního práva jiného zadavatele zákonné předpoklady. Obec tedy musí provést vlastní nové zadávací řízení.

Termín podání nabídky - soutěž o návrh |  11.04.2008

měla bych k Vám dotaz týkající se soutěže o návrh. Město vyhlásilo architektonicko urbanistickou soutěž o návrh. Datum odevzdání soutěžního návrhu v 1. kole se stanovuje (příklad) 9.4.2008. Toho dne přijde e-mailova zpráva, že projekt byl v termínu 9.4.2008 odevzdán na poštu, ale k nám, jako vyhlašovateli, bude doručen např. 11.4.2008. Otázka: Můžeme tuto nabídku přijmout a hodnotit?

V rámci soutěže o návrh zadavatel vymezuje podle § 104 odstavec 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Lhůtu pro podání návrhů, současně podle § 105 má za povinnost odmítnout návrhy podané po uplynutí lhůty pro podání návrhů. Celý proces je tedy definován analogicky jako podání nabídek u veřejných zakázek. Ve formuláři oznámení soutěže o návrh je definice upřesněna v bodě IV.4.3, kde je výslovně uvedeno, že jde o lhůtu pro doručení návrhů. Tedy analogicky k nabídkám a v souladu s oznámením soutěže o návrh musí být ve vymezené lhůtě návrh doručen zadavateli. Návrhy doručené po této lhůtě jsou podány opožděně a v souladu s citovaným ustanovením § 105 odstavec 4 zákona musí být odmítnuty a vráceny navrhovateli.

Změna platebních podmínek po podpisu smlouvy |  14.03.2008

Dobrý den,
chtěla bych se s Vámi poradit, zda je nutné striktně dodržet výzvu. Při dolaďování smlouvy o dílo jsme narazili na problém, kdy jsme ve výzvě na podlimitní zakázku na služby provedenou zjednodušeným podlimitním řízením uvedli následující "Zhotovitel bude fakturovat jednotlivé stupně projektové dokumentace po jejich dokončení a předání.", (je tím myšleno, že se bude proplácet PD pro územní rozhodnutí, PD pro stavební povolení a PD pro realizaci stavby). Zhotovitel však by rád fakturoval menší částky (menší dílčí části). My bychom s tím problém neměli, jen bychom chtěli vědět, zda na to můžeme bez obav přistoupit

Zadavatel musí smlouvu uzavřít v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče (ust. § 82 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Nabídka uchazeče samozřejmě musí respektovat podmínky, které si zadavatel stanovil. Jejich změna pak již není možná.
Jedná se o to, že všichni uchazeči znali Vaše podmínky financování veřejné zakázky a tyto platební podmínky museli respektovat a zohlednit ve svých nabídkových cenách. Změna platebních podmínek by mohla mít dopad na jejich nabídkové ceny.
Změna platebních podmínek tak není možná a to ani ve smlouvě ani formou dodatku ke smlouvě. Tím by zadavatel porušil zákon a vystavil by se možnému postihu ze strany orgánu dohledu.

Výměna oken - dodávka nebo stavební práce? |  01.01.2008

Město má záměr vyměnit ve škole stávající okna za nová (stará dřevěná za plastová). Předpokládaná cena zakázky je cca 3 mil. Kč včetně DPH. S ohledem na zákonné limity se neshodujeme v názoru, zda se jedná o zakázku na stavební práce (pak je to zakázka malého rozsahu do 6 mil. Kč bez DPH a nepodléhá to dikci zákona) nebo se jedná o veřejnou zakázku na dodávky (limit zakázky malého rozsahu do 2 mil. Kč), kde se musí jednoznačně postupovat podle zákona. Z předpokládané ceny (vypracován rozpočet projektanta) činí cca 85% hodnota vlastních oken. Prosím o Váš názor, jakým způsobem postupovat a neporušit zákon. Z hlediska schváleného rozpočtu města se jedná o jednu rozpočtovou položku.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje přílohu č.3, která definuje stavební činnosti. V této příloze je mimo jiné klasifikována třída 45.42 Truhlářské práce, ve které je obsaženo i osazování oken ze dřeva nebo jiných materiálů. Osazování (tedy i výměna oken) je tedy stavební práce k jejímuž provedení je nezbytná dodávka oken. Vámi definovaná veřejná zakázka je tedy veřejnou zakázku na stavební práce bez ohledu na to, jaký je poměr mezi hodnotou dodávky oken a hodnotou jejich osazení. Ustanovení § 16 odstavec 2 zákona v tomto případě použít nelze, protože dodávka oken je nezbytná pro provedení stavebních činností.

Rozdíl mezi skutečným stavem předmětu díla a zadávací dokumentací |  08.10.2007

Jedná se o změnu předmětu díla v případě,že je stavba oceněna v nabídkovém rozpočtu položkově a dojde ke změnám ve skutečném výskytu hornin?
V položkovém rozpočtu jsou uvedeny horniny 3 a 4. Ve skutečném výkopu je zaměřen a geologem potvrzen výskyt hornin 5 a 6.Jejich fakturování by ve svém důsledku znamenalo navýšení nabídkové ceny a je to investorem stavby odmítáno se zdůvodněním, že to není změna předmětu díla

Vzhledem k tomu, že v dotazu popisovaná zakázka byla zadána jako veřejná zakázka, lze odpověď vyvodit z odpovědnosti zadavatele za správnost a úplnost zadávací dokumentace, na jejímž základě byla nabídková cena zpracována. Pokud zadavatel vymezil ve výkazu výměr, že předmětem jeho veřejné zakázky jsou zemní práce v kategorii zatřídění zeminy 3 a 4, pak tímto vymezením definoval technické podmínky předmětu veřejné zakázky a pokud je skutečnost vinou nedostatečného nebo neúplného geologického průzkumu jiná, pak jde o změnu předmětu. Je to zcela obdobný případ, jako by původní konstrukce byly cihelné a následně byly zadavatelem požadovány jako železobetonové (ani v tomto případě by předmět jiný nebyl, ale je jiná jeho technická specifikace). Odpovědnosti za zadávací dokumentaci se zadavatele zbavit nemůže a její vady (tedy vady zadávací dokumentace) jdou k tíži zadavatele.

Opční právo po platnosti nového zákona |  24.09.2007

Dobrý den,
veřejná zakázka na služby byla zadána dle zákona č. 40/2004 Sb. Nyní bude zadána na základě opce uvedené v této veřejné zakázce další veřejná zakázka na služby. Jedná se o pokračování zahájené veřejné zakázky dle zákona č. 40/2004 Sb nebo se jedná o novou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb.

Ty veřejné zakázky, jejichž zadání bylo zahájeno před účinností citovaného zákona se dokončí podle toho právního předpisu, podle kterého bylo zahájeno zadávací řízení (zákon 40/2004 Sb.). Vznikne-li u těchto „starých“ veřejných zakázek potřeba dodatečných dodávek, prací nebo služeb, pak jde vždy o novou dodatečnou veřejnou zakázku, která musí být zadávána podle platného právního předpisu, nyní tedy dle zákona č. 137/2006 Sb. I v případě, kdy jste měli vyhrazeno opční právo na další služby, nelze postupovat podle § 27 odstavec 3 bod c) zákona č. 40/2004 Sb., ale je nutné postupovat podle § 23 odstavec 7 písmeno b) zákona č. 137/2006 Sb., který je principálně shodný s citovaným ustanovením zákona č. 40/2004 Sb.